Kategorie: Aktuality

Řízení o příspěvku na péči

Dávka náleží všem osobám, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Touto dávkou se stát podílí na zajištění pomoci potřebným lidem při zvládání základních životních potřeb.

 

 

Příspěvek na péči je finanční podpora spadající do oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením. Přiznání dávky nesouvisí s finanční situací rodiny, a tedy se při řízení o této dávce nepředkládají příjmy ani nezkoumají majetkové poměry.

 

Dávka náleží všem osobám, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Touto dávkou se stát podílí na zajištění pomoci potřebným lidem při zvládání základních životních potřeb. Dětem s celiakií tento příspěvek ve většině případů náleží v souladu se zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, zejména v souladu s přílohou 1 uvedené vyhlášky.

 

O příspěvku na péči se žádá na místně příslušném úřadu práce a ten také vydává rozhodnutí. Úřad práce je povinen celé řízení vést v souladu se zákonem 500/2004 Sb. správní řád.

 

Postup při řízení o příspěvku na péči:

  1. podat žádost na příslušný úřad práce na předepsaném formuláři
  2. úřad práce provede sociální šetření
  3. úřad práce rozhoduje na základě posudku posudkového lékaře příslušné OSSZ a na základě výsledku sociálního šetření
  4. před vydáním rozhodnutí vyzve úřad práce žadatele, aby se vyjádřil k podkladům (např. lékařské zprávy odborných lékařů, zpráva pediatra, zápis ze sociálního šetření apod.) rozhodnutí a v případě nejasností, či rozporů podal námitku
  5. námitky je nutné vypořádat a následně vydá úřad práce rozhodnutí
  6. žadatel se může v souladu se správním řádem odvolat k MPSV

 

Zkušenosti z poradny ale ukazují, že úřady práce i posudkoví lékaři v mnoha případech jak zákon o sociálních službách a vyhlášku, tak správní řád bezostyšně porušují a zneužívají skutečnosti, že žadatelé tyto právní normy neznají. Chování posudkových lékařů, sociálních pracovníků i úředníků úřadů práce je často i velmi neetické.

 

Podání žádosti

 

Už při podávání žádosti se žadatelé setkávají s tím, že se je úřednice snaží od podání žádosti odradit, často i za použití lží.

 

Tvrzení, se kterými se můžete setkat:

  • na celiakii se to nedává
  • když má jen celiakii tak to nedostanete
  • diabetici to mají lépe zmáknuté, ale vám to nedají
  • příspěvek na péči byl zrušen
  • a mnoho dalších.

 

Sociální šetření

 

Sociální šetření je úkon, kdy sociální pracovnice zkoumá schopnost zvládat jednotlivé úkony definované vyhláškou v přirozeném sociálním prostředí. Fakticky to znamená, že vám z úřadu práce zavolají a domluví si termín návštěvy u vás doma. Pokud jste zaměstnaná, máte smůlu. Odpoledne a večer sociální pracovnice nepracují a tedy je nutné vzít si v zaměstnání volno a dítě, pokud je školou povinné, ze školy omluvit. Sociální pracovnice by se měla řídit Postupem při vykonávání sociálního šetření v rámci řízení o příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů vydaným MPSV. Ale i tady platí často to známé: skutek, utek.

 

Sociální pracovnice zpravidla vůbec netuší, co je to celiakie, za to dobře ví, že vám stejně nic nedají, protože je to přeci jen dieta, a taky se s tím nijak netají. Není žádnou výjimkou, že vám hned ve dveřích sdělí, že stejně nic nedostanete, ale když jinak nedáte....

 

S čím se ještě můžete setkat:

  • snaží se vám vnutit, že dítě vše zvládne samo a žádnou pomoc nepotřebuje
  • manipulují dětmi k dosažení té „správné“ odpovědi: „viď, že poznáš, co si v lednici můžeš vzít a co ne, jsi přeci už velká holka“, apod.
  • snaží se dítě zpovídat bez přítomnosti matky, aby bylo lépe manipulovatelné
  • ignorují tvrzení matky, která o dítě každodenně pečuje, a do zápisu uvádějí své názory
  • odmítají dát matce přečíst zápis, aby nezjistila, že jsou tam nepravdivé údaje
  • nutí matku zápis podepsat s tím, že musí, aby při případné námitce mohli argumentovat tím, že s obsahem souhlasila
  • a mnoho dalších.

 

Vyjádření posudkového lékaře

 

Posudkový lékař by měl zhodnotit, které úkony dítě nezvládá. Měl vycházet z lékařských zpráv, především ze zprávy pediatra a případně dalších odborných lékařů. Neuvede-li ale pediatr dostatek informací o nepříznivém zdravotním stavu dítěte a nutnosti péče dospělé osoby do své zprávy, kterou na OSSZ předkládá, nemůže ani posudkový lékař toto uvést do své zprávy. Je tedy nezbytně nutné, aby potřebné informace a správné a pravdivé zhodnocení situace přišlo na OSSZ již od pediatra. Často se stává, že pediatr do zprávy napíše jen stručně, že dítě má celiakii a dodržuje správně bezlepkovou dietu. To by posudkovému lékaři stačit mělo, protože nutnost péče u úkonů stravování, péče o zdraví a osobní aktivity by měla být uvedena v sociálním šetření. Většinou to ale nestačí. Posudkoví lékaři jsou MPSV tlačeni k tomu, aby příspěvky na péči dávali jen omezeně a u celiaků navzdory zákonu a vyhlášce mají přímo pokyn NEDÁVAT. A tak hledají cesty jak NEDÁVAT. Dalším nedostatkem podkladů od pediatra bývá to, že nejsou přiloženy další zprávy odborných lékařů a další zdravotní problémy, vyjma celiakie, nejsou ani ve zprávě zmíněny. Pak je posudek posudkového lékaře zkreslený. Např. dívka má kromě celiakie ještě alergii na mléko, vaječný bílek, ořechy a sóju a atopický ekzém. Péče o takové dítě je rozhodně náročnější nežli u dítěte, které má pouze celiakii. Ale pokud toto není ve zprávě pediatra uvedeno a nejsou přiloženy odborné posudky od alergologa a dermatologa, posudkový lékař to neví a posudek je zkreslený.

 

Posudkoví lékaři ale v některých případech takové zprávy ingnorují, i když přiloženy jsou.

 

S čím se můžete setkat:

  • posudkový lékař o celiakii nic neví a tvrdí vám (pokud s ním jednáte, ale většinou se rozhoduje „od stolu“), že dítě může z té alergie na lepek ještě vyrůst
  • posudkový lékař se zbývá úkony, které dítě bez problémů zvládá, toto napíše do zprávy a úkony, které dítě nezvládá, ignoruje
  • posudkový lékař uzná pouze dva úkony, protože pro přiznání příspěvku je třeba, aby dítě nezvládalo min. tři, a tvrdí vám, že dietní stravování již započetl v uznaných úkonech (libovolných a pokaždé jiných)
  • a mnoho dalšího.

 

Návrh rozhodnutí

 

Nežli vydá úřad práce rozhodnutí, musí vás vyzvat, abyste se přišli s návrhem seznámit a vyjádřili se s podklady, z nichž rozhodnutí vychází. Máte na to pouze 5 dní, což je jednoznačně pohrdání občanem, protože lhůty úřadu práce jsou 30 až 60 dní. A to ještě, když nestíhají, řízení prostě přeruší. A tak můžete čekat na vyřízení i mnoho měsíců. Vy však musíte reagovat do 5 dní. Úřad práce je povinen vám předložit veškeré materiály a vy si z nich můžete pořizovat kopie a dělat výpisky a hlavně zkontrolovat, zda jsou podklady úplné. Pokud je stanovisko zamítavé, je třeba zjistit, co bylo příčinou zamítavého rozhodnutí, a toto rozporovat, tj. podat námitku.

 

S čím se můžete setkat:

  • úřednice vás nutí převzít rozhodnutí bez možnosti podat námitku s tím, že je pro vás lepší se odvolat – lepší to není pro vás, ale pro ni!
  • úřednice vás nenechá nahlédnout do všech podkladů, např. chybí lékařské zprávy a vy tak nemůžete zkontrolovat, jestli byly posudkáři předloženy všechny a jestli pediatr ve své zprávě něco neopomněl
  • úřad práce nevypořádá vaši námitku, tj. reaguje na něco zcela jiného, než jste rozporovali, stále dokola uvádí skutečnosti, které nejsou předmětem vaší námitky
  • úřad práce nevypořádá vaši námitku s tím, že nemůžete další námitku podat, pokud nepředložíte další lékařské zprávy – to je lež!
  • posudkový lékař nezdůvodní, proč se jeho posudek liší od zprávy pediatra, např. ze zprávy pediatra jednoznačně vyplývá, že dítě nezvládá úkon stravování, ale posudkový lékař uvede, že tento úkon zvládá, aniž by to zdůvodnil, aniž by uvedl, jak ke svému tvrzení přišel
  • úřednice vám tvrdí, že vám příspěvek nemůžou dát, když má dítě JEN celiakii, že byste ho mohli dostat, kdyby mělo ještě „něco k tomu“
  • a mnoho dalších nepravostí.

 

Posudkoví lékaři často rozhodují v rozporu se zprávou pediatra. Je to jednoznačně záměr příspěvek na péči dítěti nepřiznat. Pediatr dítě zná, zná jeho zdravotní stav a umí dobře posoudit nutnost péče. Posudkový lékař dítě nikdy neviděl a „od stolu ví“, že je to jinak?!

 

Posudkoví lékaři často ignorují některé lékařské zprávy od odborných lékařů, např. ortopedů, alergologů apod. a tím dochází ke snížení počtu úkonů, které údajně dítě nezvládá. Příspěvek pak není přiznán.

 

Úředníci úřadu práce i posudkoví lékaři dlouho zapírali, ale v poslední době už neradi přiznávají, že mají pokyn „se shora“ dětem s celiakií příspěvek na péči nepřiznávat. Ani k tomu nepotřebují změnu zákona a vyhlášky, prostě je nedodržují. Stejně jako nedodržují správní řád.

 

Pozn.

Veškerá tvrzení v tomto článku vycházejí ze skutečnosti. Toto vše a mnoho dalšího jsme vyslechli v naší poradně (nebo přečetli v mailech, vyslechli po telefonu apod.) od lidí, kteří celý proces řízení příspěvku na péči absolvovali.

 

Je to smutné a špatně se to poslouchá i čte.