Laktózová intolerance

 

 

Laktózová intolerance – nedostatečnost enzymu laktázy, který štěpí v tenkém střevě laktózu na jednoduchý sacharid galaktózu a glukózu. Nerozštěpená laktóza tak přechází do koncové části tenkého střeva.

 

Příznaky – mezi základní příznaky laktózové intolerance patří nadýmání, pocity tlaku v břišní dutině způsobené produkty fermentace laktózy, které zrychlují pasáž zažívacím traktem a tlak v tlustém střevě. Typické průjmy s vodnatou, pěnovitou a kyselou stolicí souvisejí přímo s transportem nevstřebané laktózy, díky kterému se ve střevě zvyšuje množství vody a elektrolytů a celkově opět dochází ke zrychlení pasáže zažívacím traktem. Dalšími zdravotními obtížemi mohou být nevolnost, zvracení, ale také zácpa.

 

Klasifikace laktózové intolerance

  1. Vrozená laktózová intolerance – tento typ LI je velmi vzácný.
  2. Primární typ laktózové intolerance – jde o nejčastější a vlastně přirozený typ nedostatku laktázy. Souvisí s koncem období laktózové tolerance. Různá míra deficitu laktázy je popisována u většiny světové populace.

Tento přirozený geneticky naprogramovaný pokles množství laktázy o více jak 90% začíná již od druhého roku života. První příznaky se nemusí projevit v dětství, ale až v dospělosti. I díky tomu může být na základě odlišných i nespecifických příznaků v některých případech diagnóza laktózové intolerance nerozpoznána.

 

Výskyt LI je ve světě různý, důvod je podkladem mnoha hypotéz. Základem všech je však zřejmě existence tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě. Přítomnost tohoto genu byla objevena nejdříve u Finů, tentýž gen byl následně zjištěn i u osob z Německa, Francie či USA. Tato skutečnost vyvolala vznik hypotézy, podle níž tento „variantní gen“ zjištěný u pacientů je vlastně původní forma genu, zatímco u laktózo-tolerantních osob se vyskytuje genová mutace.

  1. Sekundární typ laktózové intolerance – souvisí s onemocněním zažívacího traktu, které ničí kartáčový lem či urychluje pasáž zažívacím traktem. Jde obvykle o přechodnou formu. Po zaléčení primárního onemocnění většinou dojde i k zlepšení a obnovení funkce střevní sliznice a tudíž toleranci laktózy.

Objevuje se po užití některých léků, ozařování, při tropické a celiakální sprue, Crohnově nemoci, při parazitárních onemocněních, po chirurgickém zákroku na zažívacím traktu, infekci apod.

 

Doporučení při laktózové intoleranci:

 

Příznaky LI závisí na množství a aktivitě laktázy v tenkém střevě, celkové konzumaci zdrojů laktózy a individuální citlivosti. Výživová doporučení musí výše uvedené respektovat. Důležité je pak vyřešit příčiny sekundární LI.

 

Mléko a mléčné výrobky se přitom z jídelníčku vylučovat nemusí. Mezi hlavní principy výživového doporučení patří konzumace malých dávek laktózy a preference zakysaných mléčných výrobků.

 

Laktózová intolerance tedy neznamená naprosté vyloučení laktózy z jídelníčku. Malé dávky laktózy jsou často velmi dobře snášeny. Denní konzumace 12 g laktózy u většiny laktózově-intolerantních nevede ke zdravotním obtížím.

 

Vhodné je vyloučit mléko jako takové, neboť obsahuje velké množství laktózy a je to výrobek, který se konzumuje i ve větších porcích. Oproti tomu sýry, kysané mléčné výrobky jsou dobře tolerovány a obsahují malá množství laktózy. U zakysaných mléčných výrobků je koncentrace laktózy působením mléčných bakterií snížena přibližně o jednu třetinu. Výrobou tvrdého i polotvrdého sýra dochází již v prvních pěti až deseti minutách zrání ke štěpení laktózy na glukózu a galaktózu, které jsou v dalším procesu zrání odbourány na kyselinu mléčnou. V měkkých sýrech je laktóza dokonce téměř zcela odbourána.

 

Laktóza se může vyskytovat i v dalších potravinách, kam se přidává. O možné přítomnosti laktózy v potravině informuje konzumenta složení uvedené na etiketě dané potraviny; tj. obsah mléka, laktózy, syrovátky, tvarohu, sušeného mléka. V potravinách může být laktóza přítomna v sladkém i slaném pečivu, sušenkách, kukuřičných lupíncích, bramborových chipsech, instantních směsích, bonbónech, masných výrobcích, ale i v přípravcích k podpoře redukce hmotnosti.

 

Zakysané mléčné výrobky jsou oproti samotnému mléku velmi dobře tolerovány. V jídelníčku tak zůstávají zdroje vápníku a fosforu, vitaminu A a D, B2 a kvalitních bílkovin. Mezi možné příčiny lepší tolerance laktózy v jogurtech a jiných fermentovaných mléčných výrobcích patří obsah baktérií s beta-galaktosidázou (která v tenkém střevě přispívá k hydrolýze laktózy) schopných v intaktním obalu odolat kyselému prostředí žaludku. Dalším důvodem je celkově nižší obsah laktózy v zakysaných mléčných výrobcích, po jejich konzumaci také dochází k prodloužení střevní pasáže, pozitivnímu účinku na flóru tlustého střeva (laktóza je popisována i jako prebiotikum), postupně i ke stimulaci aktivity laktázy (v literatuře zmiňována určitá adaptace střeva na pravidelnou konzumaci laktózy).

 

Závěr: Laktózová intolerance není nemoc v pravém slova smyslu, jde o přirozený normální jev u velké části populace, čili určitá deficience laktázy je přirozený stav.

 

Pro tyto stránky upravila Mgr. Lenka Mičová

 

(čerpáno z prezentace Mgr. Veroniky Březkové a článku, uveřejněném v časopise Výživa a potraviny 3/2010; Laktózová intolerance versus laktózová tolerance (Mgr. V. Březková, MVDr. Halina Matějová, Ústav preventivného lékařství, MU Brno)