Celiakie

 

je autoimunitní onemocnění sliznice tenkého střeva vyvolané nesnášenlivostí lepku (glutenu), které se projeví v kterémkoliv věku, ale také mnoha způsoby. Je vrozená a celoživotní, v žádném případě se nejedná o onemocnění dětského věku. Typickými příznaky u dětí je malý vzrůst, chudokrevnost, průjmy, bolesti břicha, ale také introvertní chování, přecitlivělost, plačtivost, mentální zaostávání či svalová ochablost. U dospělých je obraz nemoci různorodý. Typické příznaky celiakie se ale vyskytují jen u 30 – 40 % nemocných. Většina nemocných však má jiné, netypické příznaky.

 

Časté jsou projevy mimostřevní jako chudokrevnost, řídnutí kostí, otoky, záněty sliznic, kožní projevy, únava, ale také poruchy menstruace, neschopnost otěhotnět či opakované potraty. Dalšími příznaky, ne zcela typickými, mohou být neurologické a psychické poruchy. S vyčerpáním imunity souvisí i zvýšená náchylnost k infekčním nemocem.

 

Dle statistik však přibývá forem s chudými či s málo vyjádřenými klinickými příznaky. Pacient se cítí zdravý a možnost onemocnění si nepřipouští.

 

Neléčená, tedy nerozpoznaná celiakie nezřídka (až v 10 %) končí rakovinnými nádory, typicky nádorem z lymfatické tkáně, nádory zažívacího traktu, ale i jiných orgánů.

 

Kdo je vlastně ohrožen touto nemocí?

 

Především příbuzní nemocných – sourozenci, rodiče, prarodiče, děti. Dále diabetici 1. typu, pacienti s autoimunitním zánětem štítné žlázy, autoimunitní hepatitidou a další. Neléčená celiakie jako autoimunitní onemocnění bývá spojována se vznikem dalších přidružených autoimunitních onemocnění.

 

Jaký je výskyt celiakie?

 

Studie ukazují, že celiakie postihuje všechny rasy a vyskytuje se na všech kontinentech. Výskyt celiakie je odhadován v poměru 1:100 tedy 1 nemocný na 100 zdravých obyvatel. Vzhledem k tomu, že je v ČR diagnostikováno přibližně 6 000 lidí, znamená to, že 94 000 lidí o své nemoci neví.

 

Jak se celiakie projevuje?

 

Kromě uvedených typických příznaků má celiakie často po řadu let pouze příznaky velmi nenápadné, a proto je někdy obtížné pro lékaře i pacienta odhalit skutečnost, že pacient touto nemocí trpí.  Celiakie patří oborově pod gastroenterologii, ale pokud pacient nemá typické gastrointestinální potíže, bývá odhalen pozdě nebo vůbec. Lékaři ostatních oborů si diagnostikování celiakie často vůbec nepřipouštějí.

Mezi potíže, které jsou většinou připisovány jiné příčině, a přesto v mnoha případech může jít o celiakii, patří:

celkové: únava, hubnutí, apatie, neklid – nervozita


interní: anémie z nedostatku železa, malnutrice, deficit vitamínů a důležitých prvků, např. vápníku, hořčíku, zinku apod., nadýmání, nevolnost, bolesti břicha, krvácivost, otoky, svalové křeče, mravenčení


gynekologické: nepravidelná menstruace, neplodnost, spontánní potraty


kožní: atopický ekzém a další vyrážky, pigmentace, zvláštním projevem nesnášenlivosti lepku je pak Duhringova dermatitida


zubní: afty, defekty zubní skloviny, zvýšená kazivost zubů


duševní: deprese, úzkost, u dětí poruchy učení, introvertní chování, mentální zaostávání


jiné: např. časté záněty horních cest dýchacích

 

Jaká je podstata nemoci?

 

Celiakie je autoimunitní onemocnění způsobné intolerancí (nesnášenlivost) lepku. Lepek je bílkovina obsažená v obilných zrnech, konkrétně v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu.

Jedinou možnou léčbou je výživa bez obsahu lepku, tzv. bezlepková dieta. Nejedná se o léčbu v pravém slova smyslu, protože dieta nemoc nevyléčí, pouze zabraňuje jejím projevům. Lepek je tedy nutné doživotně vyloučit ze stravy nemocného. Rozštěpené fragmenty lepku v jeho těle vyvolávají nepřiměřenou reakci imunitního systému s tvorbou autoprotilátek, poškozujících tenké střevo. Po vysazení lepku z potravy zpravidla nepříjemné zdravotní potíže časem vymizí a pacient je dále jako zdravý a bez potíží.

 

Jak se celiakie diagnostikuje?

 

Celiakie je podle nejnovějších poznatků vědy diagnostikována ve dvou fázích:

 

  1. fáze je provedení krevních testů, které prokáží v těle přítomnost nadměrného množství protilátek proti tkáňové transglutamináze, popř. antiendomysiálních protilátek. Krevní testy provádí praktický lékař, popř. odborný lékař (gastroenterolog, imunolog apod.). Krevní testy na protilátky proti tkáňové transglutamináze je také možné spolehlivě provést pomocí rychlého testu, volně dostupného v lékárně.

 

  1. fáze je střevní biopsie, tj. odebrání vzorku střevní sliznice a její pečlivé prozkoumání zkušeným patologem. Pokud střevní biopsie prokáže poškození sliznice typické pro celiakii, gastroenterolog stanoví konečnou diagnózu – celiakii a indikuje jedinou možnou léčbu - bezlepkovou výživu nemocného.

 

Provedení krevních testů ale často praktiční lékaři a pediatři u pacientů, kteří nemají klasické příznaky, odmítají. Nejčastěji se setkáváme s názorem, že není důvod pro provedení krevních testů, protože pacient nemá typické gastrointestinální potíže. Někdy je skutečně těžké najít příčinu zdravotních obtíží, ale je rozhodně důležité vědět, že celiakie to není. Pokud to opravdu není.

V případě, že lékař diagnostikuje celiakii, čeká pacienta celoživotní dodržování bezlepkové diety a soustavná lékařská péče (dispenzární péče). V rámci dispenzární péče sleduje lékař pravidelně zdravotní stav nemocného a kontroluje pomocí krevních testů, či jiných vyšetření dodržování bezlepkové diety.

 

V začátcích dodržování bezlepkové diety jsou pro nově diagnostikované pacienty velkým pomocníkem organizace, které poskytují nemocným informační a poradenský servis.

 

Vydalo občanské sdružení Celia - život bez lepku o. s. za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR a Krajského úřadu Libereckého kraje.

 

Odborná spolupráce MUDr. Lubomír Zahradníček - gastroenterolog